Výšková fyziologie
Změny respiračního vzduchu při výstupu do hor:
|
Nadmořská výška (m) |
Tlak vzduchu (mm Hg) |
Vdechovaný po2 (mm Hg)/ |
Alveolární po2 (mm Hg) |
Odpovídající podíl v nadm. výšce |
|
0 |
760 |
149 |
105 |
20,95 |
|
2000 |
596 |
115 |
76 |
16,4 |
|
3000 |
526 |
100 |
61 |
14,5 |
|
4000 |
462 |
87 |
50 |
12,7 |
|
5000 |
405 |
75 |
42 |
11,2 |
|
6000 |
354 |
64 |
38 |
9,8 |
|
7000 |
308 |
55 |
35 |
8,5 |
|
8000 |
267 |
46 |
32 |
7,4 |
|
10000 |
199 |
32 |
- |
5,5 |
Prahové působení výškově podmíněného nedostatku kyslíku:
|
Výška (m) |
Alv.po2 |
---/ |
O2 Frakce |
|
7000 |
35 |
Kritický práh |
8,5 |
|
4000 |
50 |
Práh poškození |
12,7 |
|
2000 |
76 |
Práh reakce |
16,4 |
|
0 |
105 |
Indiferentní zóna |
21 |
V indiferentní zóně je nejvyšší výkonnost neovlivněna. V zóně úplné kompenzace mezi prahem reakce a prahem poškození se již v klidu vyskytuje nepatrný vzestup srdeční frekvence, minutového srdečního objemu a dechového minutového objemu. Při práci je významné zvýšení těchto hodnot proti úrovni hladiny moře. Výkonnost se proto snižuje.
Překročení prahu poškození (hranice bezpečnosti) vede ke značnému zhoršení výkonnostní, rozhodovací a reakční schopnosti. Nad kritickým prahem se objevuje život ohrožující poškození CNS se ztrátou vědomí a křečemi a konečně: výšková smrt.
Též důležité: časový průběh hypoxie: prudký pokles tlaku v letadle, akutní hypoxie - výšková hypoxie má dramatičtější příznaky než pomalejší chronická hypoxie. Ta se projevuje jako horská nemoc, což je soubor symptomů vyvolaných nedostatkem kyslíku. Typické jsou: oslabení vůle, poruchy spánku, ztráta chuti, dušnost, tachykardie, závrať, zvracení, bolesti hlavy a apatie, ale také i euforie (horské opojení nad 3000 m, podobné alkoholovému opojení).

