Po desítky let si byli sportovci vědomi, že mohou mít prospěch z tréninku ve vyšší nadmořské výšce ke zlepšení jejich výkonnosti, především silových a vytrvalostních vlastnostech.Dnes je to nejoblíbenější a jediná legální metoda k získání výkonnosti na hraně fyziologických možností.Kombinací spánku v normobarické hypoxii každou noc a středně těžkou tréninkovou zátěží v těchto podmínkách 2-3x týdně, získají sportovci vyšší výkonnost k jinak nedosažitelným hodnotám.

Všechny formy fyzické námahy vyžadují značné zvýšení přenosu kyslíku v těle a zvýšení metabolismu.Programem výškového tréninku můžeme podstatně zlepšit tyto systémy zvýšením ventilace,přirozeně zvýšené produkce EPO a zvýšením mitochondriální účinnosti.To vše umožní efektivnější energetické krytí jak aerobně, tak anaerobně.

Sportovci mohou očekávat získání následujících výhod z diskutovaných fyziologických efektů:

- zvýšené VO2max. (maximální stupeň spotřeby kyslíku)

- podpora silových a rychlostních vlastností

- zlepšení vytrvalosti

- zvýšené trvání doby zátěže do vyčerpání (ETE – exercise-till-exhaustion)

- snížení zotavovací doby po zátěži

- pokles krevního tlaku a klidové srdeční frekvence

- udržování oběhové zdatnosti v době zranění

- zmenšení celkové únavy

Ve studiích, které srovnávaly skupiny stejně trénovaných běžců, dosáhla skupina,která absolvovala výškový trénink významné zvýšení VO2max o 5% s přímým vztahem ke zvýšení červených krvinek o 9% ve srovnání se skupinou která trénovala v nížině.Podobné výsledky lepšení maximální spotřeby kyslíku a zvýšení silových vlastností se potvrdily u skupiny elitních triatlonistů.